Heraldický slovník

Na stránce heraldický slovník najdete užitečné informace. Pro zajímavost uvádíme nejčastěji užívané heraldické výrazy a jejich základní popis. Také zde uvidíte popis barev v heraldice.

Heraldický slovník Velebný & Fam

Barvy v heraldice

  1. nejstarší a základní heraldické barvy (tinktury) jsou červená, modrá, zelená a černá. Zvláštní postavení získaly dále dvě tinktury kovové - zlatá (žlutá) a stříbrná (bílá). Z vedlejších barev nabyly později významu barva lidské pleti, hnědá, nachová a oranžová.
  2. zlatá (žlutá) je barvou Slunce. Je barvou vznešenosti, blahobytu a slavných panovníků. V kombinaci s červenou znamená volnost, stálost a svobodu, v kombinaci s černou počestnost a dlouhý život.
  3. stříbrná (bílá) je barvou Měsíce. Symbolizuje čistotu, čest, radost, právo a spravedlnost. Bílá kombinovaná s červenou značí odvahu, bílá s černou zdrženlivost a skromnost, se zelenou čest.
  4. červená je barvou Marsu. Je barvou odvážných a statečných a tedy symbolickou barvou revoluce. Vyjadřuje ohnivou touhu po ctnosti, síle, triumfu a vládě. Křesťanství ji spojilo s mučednictvím, dobročinností, ohněm a láskou. V kombinaci s černou značí nenávist, s modrou dobročinnost, se zelenou smělost.
  5. modrá je barvou Jupitera. Je střízlivá, vážná a chladná. Ukrývá v sobě vyrovnanost a klid vodní hladiny. Je barvou ticha a rozjímání. Vyjadřuje stálost, věrnost, životní moudrost a pokoru. Spolu s červenou znamená pýchu, s černou milosrdenství, se zlatou radost.
  6. zelená je barvou Venuše. Je barvou mládí, veselí a důvěry. Dále značí naději, mírnost a zdraví. Ve spojení se zlatou vyjadřuje laskavost a dobrotu, s červenou tvrdošíjnost a vzdor, s modrou trvalou radost.
  7. černá je barvou Saturnu. Skrývá v sobě cosi tajemného, nedostupného, tmu, z níž plyne bázeň a smutek. Přirovnává se k zemi. V heraldice značí pokoru a oddanost, ale i zásadovost a sílu.

 

  1. Z vedlejších barev je nachová (purpurová) barvou Merkuru. V symbolice značí důstojnost a vládu, je erbovní barvou lásky. Ve spojení se zlatem vyjadřuje moudrost, se stříbrem mír, s červenou uhlazený mrav, s modrou věrného služebníka, se zelenou šelmovství a s černou žalobu.
  2. Oranžová barva vyjadřuje hrdost, pýchu, nestálost a vychloubačnost.
  3. Tělová barva značí dlouhé pře a spory.
  4. Fialová barva má své postavení v církevní symbolice, v níze je symbolem kajícnosti.

Slovník heraldických výrazů

  1. ABRAXAS - je ochranným symbolem, znamením vítězství a štěstí. Je vypodobňován jako bojovník s bičem, znamením moci a štítem, znamením opory, má kohoutí hlavu a místo nohou dva zkroucené hady.
  • AESKULAP - mytologický bůh lékařství. Aeskulapova hůl obtočená hadem je znamením životní síly a zdraví. Za svůj symbol ji přijali lékaři a farmaceuti.
  • ALERION - Alerion je heraldické monstrum - zmetek - orlice bez spárů a zobáku.
  • ALIANČNÍ ZNAK - je tvořen spojením nebo sdružením rodových znaků manželu, nebo rodového znaku se znakem úřadu, či řádu. Jsou-li znaky samostatné, bývají sdruženy do dvojice k sobě přikloněných štítů (manželův znak bývá na pravé straně).
  • AMFISBENA - dvouhlavá nestvůra se lvíma nohama, symbolizující hrůzu a zásvětí. V řečtině znamená "jdoucí ve dvou směrech".
  • BAFOMET - záhadný symbol templářů. Symbol představuje síly pekel, spojené s pohlavní plodností kozla. K symbolům Bafometa patří převrácený pentagram, tvarem zjednodušeně odpovídající hlavě kozla. Horní dva cípy, rohy, vyjadřují dualitu, tři cípy směřující dolů symbolizují popření Svaté Trojice.
  • BAZILIŠEK - netvor s kohoutí hlavou, velkými ostnatými křídly a hadím ocasem. Všude, kam vkročí, nechává za sebou poušť. Vody řek, z nichž se napije, zůstanou po celé věky jedovaté. Jeho pohled drží kámen a spaluje vše živé. Do erbovních znamení byl volen jednak jako síla proti sobě samému, jednak aby nahnal hrůzu nepříteli. Bazilišek býval též symbolem alchymistů.
  • BĚS - zlý pohanský bůh ztotožňovaný s ďáblem. Je zobrazován jako vousatý, pejzatý a nosatý chlapík se zlomyslným výrazem tváře. V heraldice se s oblibou užíval jako klenot. Jeho bezruký trub přechází v kresbě většinou do ornamentálních rozvilin přikryvadel. Na hlavě mívá špičatý klobouk zdobený paví kytou nebo pštrošími pery. Běs byl prvotním klenotem na znaku rodu Schwarzenberků.
    BŘEVNO - heroldská figura v podobě vodorovného pruhu ve středu štítu, ale může být zakreslena i v jiných podobách (lomené, šachované, mřížované, zubaté...). Břevno je symbolem pevnosti a opory. Je nejrozšířenější heraldickou figurou.
  • CADUCEUS - okřídlená hůl obtočená dvěma hady s magickou mocí, přinašející bohatství. Je atributem boha Merkura a symbolem obchodu, kupectví a obchodních cest.
  • ČECHLÍK (točenice) - ženský závoj svinutý na způsob věnce, ukončený ozdobným uzlem. Je výrazem jakéhokoli svazku a bývá podobně jako věnec symbolem ochrany. Pražští bradýři a ranhojiči ho přijali do svého znaku.
  • ČÍSLICE - na znacích a znameních vyjadřují nejčastěji datum či letopočet, který se historicky vztahuje k udělení znaku či k jiného výročí nositele znamení. Často bývá číslicím přisuzován mystický a magický význam.
  1. 0 - nula má zvláštní postavení mezi čísly.
  2. 1 - jednička symbolizuje prapůvod všech věcí. Číslice vítězů, často však bezohledně sledujících svůj cíl.
  3. 2 - dvojka v sobě skrývá naději na úspěch.
  4. 3 - trojka je magické číslo Jupitera. Symbolizuje Trojici boží, tři ctnosti - Víru, Naději a Lásku, tři krále jdoucí do Betléma, ale též trojrozměrný svět a tři stránky lidské existence - hmotnou, rozumovou a citovou.
  5. 4 - čtyřka není právě nejšťastnějším číslem. Znamená čtyři rozpoutané přírodní živly - oheň, vodu, vzduch a zemi - a jimi způsobené katastrofy. Takový je i počet jezdců z Apokalypsy. Symbolizuje také 4 roční období
  6. 5 - pětka je pokládána za číslo talentu a vědění.
  7. 6 - šestka je číslem splněné touhy, pokoje a sklizně.
  8. 7 - sedmička má zcela výjimečné postavení mezi ostatními čísly. Je šťastná a vždy přiznivá. Sedm dní trvalo stvoření světa. Setkáváme se s ní v pohádkách a pověstech.
  9. 8 - osmička značí vesmírnou rovnováhu.
  10. 9 - devítka je symbolem zrození a pralátky, vníž se vracejí zpět všechny tvary věcí i světů.
  11. 10 - desítka mění neštěstí na štěstí a zlé na dobré.
  12. 11 - jedenáctka není jednoznačně přiznivým číslem. Je v ní ukryto cosi nebezpečného, pramenícího z touhy po moci.
  13. 12 - dvanáctka byla za mimořádně tajemné a magické číslo. Znamenala konec jednoho života a začátek nového. Dvanáctiúhelník měl nezastupitelnou roli ve znacích mágů.
  14. 13 - třináctka přináší pláč a smrt. Biblický příběh o poslední večeři Páně jen zesiluje pověru o zlých následcích čísla třináct.
  15. 14 - čtrnáctka je celkem přiznivým číslem, neboť sestává ze dvou sedmiček.
  16. 15 - patnáctka je spojkou života a smrti, dne a noci. Symbolizuje proměnlivost a nestálost.
  17. 16 - šestnáctka je číslicí nedostatku, bídy a nouze.
  18. 18 - osmnáctka v sobě skrývá nepříjemnosti, starosti a nemoci.
  19. Z dalších číslic jsou významná čísla 23 (číslo věcnosti, mužský symbol, spojena se Sluncem) a 28 (ženský symbol, vztahuje se k Měsíci).
  20. 40 - čtyřicítka je dodnes v Orientu pokládána za symbol pokuty a trestu uloženého vyšší mocí.

 

  1. ČTVRCENÍ - heroldská figura vzniklá svislým a vodorovným dělením štítu. Koncem 13. století se začalo užívat v souvislosti s potřebou spojit znaky dvou spřízněných rodů, či při rozlišení jednotlivých rodových větví. Nebylo tedy již samostatnou heroldskou figurou, ale pouhou graficky vyjádřenou kombinací polí s původními figurami.
  • DAMASKOVÁNÍ - ozdobné ornamenty, vyplňující prázdné plochy štítu nebo jeho polí. Je pouhým uměleckým doplňkem erbů.
  • DĚLENÍ - heroldská figura, vzniklá vodorovným rozdělením štítu uprostřed. Svislé dělení štítu se nazývá v heraldice POLCENÍ. Dělení může být též šikmé nebo kosmé.
  • DEVÍZA = HESLO - vyjadřují ušlechtilé cíle svých nositelů, nebo výstižně doplňují figuru na znaku. Obsahují všeobecné průpovědi, životní pravdy nebo i hádanky. Vyskytují se u některých znaků na stuze po štítem apod.
    např. "Ani zlatem, ani ocelí." "Těžkostí k radosti." "Po mračnu slunce." "Věrně a stále."....
  • DIVÝ MUŽ - fantastická přírodní bytost s dlouhými vlasy a vousy, zpravidla celá porostlá srstí nebo mechem. Je podvoujným symbolem dobré i zlé přírodní síly, její nespoutanosti a moci. Kreslí se s věncem z břečťanu nebo dubového listí na hlavě a kolem beder, nekdy s kyjem v rucce jako symbol ochrany a neohroženosti.
  • DRAK - ještěrovitý netvor zobrazovaný se špičatýma ušima a s rozšklebenou zubatou tlamou, ze které srší oheň. Je nejznámější ze skupiny bájných zvířat. V erbech představuje moc a vládu a řadí se vedle orla a lva k symbolům králů. Bývá též symbolem zemětřesení a bouře.
  • ERB - Štít s erbovním znamením (figurou). Obrácený hlavou dolů znamená smutek. Je-li tak umístěn na náhrobku, vyjadřuje, že jeho držitel byl posledním mužským potomkem rodu.
  • FALLOS - pohanský symbol plodnosti, představuje plození, mužnost a agresi.
  • FASCES - svazek prutů, svázaný červenými řemínky se sekerou vetknutou urpostřed, byl odznakem nejvyšších římských úředníků, kteří měli moc nad životem a smrtí občanů. Je atributem spravedlnosti a svornosti. V době empíru se objevuje jako symbol práva na znacích soudců a právníků.
  • FÉNIX - bájný pták, který sám sebe spaluje, aby se znovu z ohně zrodil. Je symbolem věčného života obnovujícího se smrtí, symbolem znovuzrození a omlazování. Zobrazuje se jako rudě a zlatě žíhaný orel s rozepjatými křídly, vyletující vzhůru z plamenů hořícího hnízda. Je atributem personifikované čistoty.
  • FESTON - ozdobný motiv v podobě závěsu z lístků, květů nebo ovoce, propletený či zakončený stuhou. Plní pouze dekorativní funkci.
  • FIGURA - v heraldice všechna znamení, která se kladou do štítu. Děli se na heroldské (čestné) figury, které vznikají geometrickým členěním štítu, a obecné figury - heraldicky stylizované postavy, zvířata, rostliny a věci, jež vyplňují pokud možnou celou plochu štítového pole.
  • FORTUNA - bohyně dvojí tváře, je znamením nestálého štěstí a náhody. Je zosobněním vrtkavosti a nejistoty. Zobrazuje se stojící na okřídlené kouli nebo lastuře zmítající se na rozbouženém moři, v pravé ruče zlatý pohár bohatství a věnec slávy, v levici mívá hada a žebráckou možnu. Dalšími atributy Fortuny jsou roh hojnosti, klasy a kormidlo (symbol řízení osudu).
  • GARUDA - mýtický pták, monstrum s lidským tělem, orlími křídly a spáry.
  • GERYON - lidská hlava se třemi obličeji. Symbol obra, vládce bouřné zimy, který byl podle řecké báje zabit Héraklem.
  • GRYF (Noh) - nestvůra skládající se z poloviny orla a poloviny lva je spojení vlastností obou těchto zvířat. Vyjadřuje bystrost orla a sílů lva. V egyptské mytologii byl gryf démonem ochrany a msty. Ve starém Řecku představoval božskou moc. V křesťanství přejal podobně jako bájný Fénix symbol vzkříšení. Značí též dvojí přirozenost Kristoru - božskou (pták) a lidskou (zvíře). Gryf držící dva tiskařské tampony je symbolem tiskařů a typografů.
  • HAD - jako zosobnění moudrosti spojené s uměním léčit jej přijali do svého symbolu, v němž ovíjí číši, lékaři. Dalšími jeho vlastnosmi jsou ostražitost a schopnost chytře, bez hluku a násilí uniknout nepříteli. Proto je symbolem personifikované Obezřetnosti a atributem bohyně Minervy. Had je též pradávným symbolem Země a její plodnosti.
  • HARPYJE - bájné okřídlené bohyně větrných bouří. V heraldice zobrazovány jako orel s dívčím obličejem, krkem a poprsím. Lidskou částí vyjadřuje na erbech věrnost a oddanost, orlí částí moudrost a silnou mysl.
  • HERMELÍN - druh heraldické kožešiny (bílé pole s černými ocásky hranostaje). Symbolizuje duševní čistotu a dobré smýšlení.
  • HERMES - antický bůh, ochránce pastýřů a stád, později i obchodníků, poutníků, řečníků a zlodějů, také průvodce mrtvých do podsvětí a bohem obratné řeči a spánku, který sesílá na člověka.
  • HEROLD - hlasatel u dvora panovníka, znalý v umění tvořit a rozeznávat erby.
  • HESLO - neboli DEVÍZA - vyjadřuje ušlechtilé cíle svých nositelů, nebo výstižně doplňuje figuru na znaku. Obsahuje všeobecné průpovědi, životní pravdy nebo i hádanky. Vyskytuje se u některých znaků na stuze po štítem apod. Např. "Ani zlatem, ani ocelí." "Těžkostí k radosti." "Po mračnu slunce." "Věrně a stále."....
  • HEXAGRAM - symbol tajemství vesmírné rovnováhy, vyjadřuje spojení vody a ohně. Zobrazován jako dva protnuté trojúhelníky.
  • HIPOGRYF - bájné zvíře - okřídlený kůň s orlí hlavou, orlími spáry, s koňským trupem a zadními nohami (spojení gryfa s koněm). Bývá zapřažen do Apollónova vozu a vztahuje se ke sluneční symbolice.
  • HLAVA ŠTÍTU - heroldské znamení tvořené dělením v horní části štítu.
  • HONOSNÉ KUSY = další prvky heraldiky k ozdobě a okázalosti - štítonoši, řádové dekorace, odznaky hodnosti, prapory, hesla, koruny a pláště...
  • HŘÍČ - trojcípé železo s ostrými zahnutými hroty. Házelo se pronásledovatelům pod nohy a způsobovalo poranění a plašilo koně. Má obranný význam.
  • HYDRA - bájná obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami. Symbol obludnosti.
  • HYGIEIA - starořecká bohyně zdraví, zobrazována jako dívka držící číši ovinutou hadem.
  • CHARADRIUS - bájný pták, který prý dokázal nemocnému uhádnout, zda se uzdraví nebo zemře. Má-li umřít, odvrátí od nemocného hlavu, zůstane-li živ, upře na něj svůj pohled a vysaje nemoc otevřeným zobákem.
  • CHERUBÍN - andělská bytost doprovázející Boha a střežící posvátná místa. Symbolizuje boží přítomnost. Je zobrazován jako hlava mezi dvěma křídly. Na znamení boží ochrany jej lidé umisťovali do průčelí a portálů domů.
  • CHIMÉRA - bájná stvůra sršící oheň. Vyobrazována jako lev vepředu, koza uprostřed a had vzadu. Její nereálná podoba symbolizuje přelud, vidinu, klam.
  • CHRISTOGRAMY - značky vyjadřující Ježíše Krista formou monogramů a symbolů. IHS - zkratka z latinského výrazu - Ježíš, spasitel lidstva). Bývá doplněn písmeny Alfa a Omega. INRI = Iesus Nazaretus, Rex Iuedeus.
  • INSIGNIE - znaky hodnosti nebo moci - panovnická koruna a žezlo, biskupská berla, mitra a prsten, ozdobné hole rektorů vysokých škol apod.
  • JEDNOROŽEC - oblíbenou heraldickou figurou - roh jednorožce byl uznávaným lékem proti řadě nemocí.
  • KAMENICKÉ ZNAČKY - znaky kameníků vytesané na portálech, oknech a kvádrech středověkých staveb. Konstruktivní kamenické značky byly pomůckou ke správnému sesazení jednotlivých opracovaných kamenů.
  • KARTAS = CIKÁN
  • KARTUŠ - ozdobné rámování štítu - má pouze dekorační význam - nezahrnuje se do popisu znaku.
  • KENTAUR - bájný lesní démon - napůl kůň a napůj člověk. Kromě barbarství a nezkrozné zuřivosti symbolizuje svou zvířecí částí pozemský život a lidskou částí život posmrtný.
  • KERASTÉS - monstrum zosobňující lov a lstivost. Podobou čtyřnohá obluda se lvími spáry a čtyřmi tykadly na hlavě.
  • KERBEROS - tříhlavý pes - symbol podsvětí. Jeho hlavy symbolizují minulost, přítomnost a budoucnost.
  • KOŽEŠINY - druh heraldických tinktur - v našich zemích se používá vzácně.
  • KROKEV - heraldická figura tvaru zalomeného břevna. Je znamením pevnosti, jistoty a zázemí domova.
  • KRUH - symbolizuje tajemství nekonečna a věčnosti, uzavřené spojení a jednotu (prsten). Kruh s bodem uvnitř je symbolem Slunce. Kruh s křížem uvnitř vyjadřuje spojení věčnosti a Krista, rodicí se život.
  • KŘÍDLO - jedna s nezdobnějších figur české a moravské heraldiky. Symbolizuje radostnou zprávu, rozmach a rozkvět rodu. Nejčastěji křídlo orlí.
  • KŘÍŽ - jedno z nejstarších znamení. Symbolizuje čtyři směry prostoru a čtyři základní živly (zemi, vzduch, vodu a oheň). Za křesťanství se stal symbolem víry a ctnosti. Velké množství druhů křížů - např. latinský, papežský, maltézský, pravoslavný...
  • KŮL - symbol aktivity, činorodosti, tvůrčí síly a mužnosti.
  • KYTA - ozdoba erbovních figur - chochol z pavích per nebo květů poskládaných do tvaru vějíře.
  • LABARUM - monogram - první dvě písmena Kristova jména - řecké chí (X) a rhó (P). Jedním z nejstarších symbolů křesťanství. Znamení přinášející štěstí.
  • LEV - symbolizuje panovnickou moc, ale i krutost, rytířské ctnosti (sílu a odvahu). Zobrazuje je v útočném postoji s velkými drápy, otevřenou tlamou a vyceněnými tesáky. V naší městské heraldice jej najdete ve znacích více než sta měst. Většinou jde o dvouocasého lva královského, jehož znamení vyjadřovalo královskou vládu nad městem.
    Lev držící sekeru je symbolem řeznického cechu.
    Okřídlený lev s knihou je atributem sv. Marka.
  • LEVHART - bývá zobrazen oproti lvu kráčející na třech nohách, hledící vstříc do očí pozorovatele. Má podobnou symboliku jako lev.
  • LILIE - nejrozšířenější ve Francii, kde je symbolem králů. Symbolizuje nevinnosti, čisté ušlechtilé smýšlení a panenské čistoty. Bílá lilie bývá také znamením smrti a jako pohřební květina symbolizuje věčnou, i po smrti trvající lásku. Také se stala symbolem skautů - kde podle mořeplavců lilie symbolizovala na kompasech sever - tak jako střelka kompasu vyjadřuje správný směr při cestě životem.
  • LILITH - první Adamova žena, která podle starého mýtu jako had, dala okusit Evě plod ze zakázaného stromu. Bohyní bouře a větru, démon noci a pustin.
  • LVICE - symbolizuje královnu. Nebývá zobrazována v tak bojovné poloze jako lev, ale její symbolika je se lvem totožná.
  • MANDRAGORA - rostlina s magickou silou, jejíž kořen má lidskou podobu. Povážována za zázračný lék. Symbolem tajemna.
  • MANTICHORA - obludný červený lev s lidskou tváří a ocasem zakončeným ostnem. Symbolem hrůzy a strachu.
  • MEČ - symbol moci nad životem a smrtí. Vyjadřuje spravedlnost a právo, jež jho nositel hájí. Je vojenským symbolem. Zkřížené meče jsou znamením bitvy.
  • MEDÚZA - okřídlená žena s kovovými pěstmi a hady místo vlasů. Je symbolem války a nezranitelnosti. Jako znamení na domě odvracela zlé mocnosti a ochraňovala dům.
  • MELUZÍNA - symbolizuje mateřsku lásku, ochránkyní před ztrátou důvěry. Zobrazována jako mořská panna s korunou na hlavě a vzhůru zahnutými ocasy, které drží v rukou.
  • MIDAS - bájný král zobrazovaný s velkýma oslíma ušima.
  • MINERVA - římská bohyně moudrosti, věd a umění. Ochránkyní řemesel. Zobrazována ve válečnickém oděvu s přilbou, oštěpem, štítem, sovou a knihou.
  • MITRA - obřadní pokrývka hlavy vyšších církevních hodnostářů. Objevuje se spolu s berlou jako jeden z atributů církevních znaků.
  • MLUVÍCÍ ZNAK - znak, v němž zobrazená figura má přímý vztah ke jménu nositele znaku. Např. most ve znaku města Most apod.
  • MOŘSKÝ LEV - lev, jehož zadní polovina končí rybím ocasem.
  • MOŘSKÝ PES - nepřítel všeho živého. Přední polovina pes a zadní polovina ryba. Považován za nepřesné zobrazení tuleně.
  • MŘÍŽ - značí hranice práva, symbol nesvobody a vězení. U městských znaků tvoří často doplněk otevřené brány.
  • MUŘÍ NOHA - pětihrotá hvězda nakreslená jedním tahem bez přerušení. Symbolizuje pevnost a neochvějnost mysli. Ochraňuje nositele od škodlivých přírodních vlivů, proti démonům, přízrakům a můrám.
  • NEPTUN - vládce moří zobrazovaný s pohanskou korunou na hlavě a s trojzubcem. Ovládá intuici a umělecké nadání, ale má také sklon k chaosu, drogám a alkoholu.
  • NIKÉ - okřídlená ženská postava, symbolizuje vítězství. Jejími atributy jsou vavřínový věnec a u nohou složené zbraně.
  • NIMBUS - SVATOZÁŘ - kruh světla zobrazovaný kolem božských hlav a hlav světců, symbolizuje jejich nadpozemskost a svatost.
  • NOH (GRYF) - nestvůra skládající se z poloviny orla a poloviny lva je spojení vlastností obou těchto zvířat. Vyjadřuje bystrost orla a sílů lva. V egyptské mytologii byl gryf démonem ochrany a msty. Ve starém Řecku představoval božskou moc. V křesťanství přejal podobně jako bájný Fénix symbol vzkříšení. Značí též dvojí přirozenost Kristoru - božskou (pták) a lidskou (zvíře). Gryf držící dva tiskařské tampony je symbolem tiskařů a typografů.
  • NYMFY - bohyně zosobňující přírodní síly, uctívané u pramenů a v jeskyních. Mají podobu sličných zádumčivých panen.
  • ODŘIVOUS - heraldická figura ve tvaru zavinuté střely. Je symbolem pohotovosti, bystrosti a připravenosti k boji.
  • ODZNAK - jednoduché znamení symbolizující příslušnost k určité skupině, idei, klubu atd.
  • OREL, ORLICE - vznešený král ptáků. Je symbolem moci, vítězství a vlády. Vedle lva nejvýše ceněná figura nejmocnějších. Při heraldickém zobrazování je orel zobrazován se dvěmi hlavami, narozdíl od orlice, která je zobrazována s jednou hlavou.
  • ORIÓN - hvězdné znamení v podobě bájného lovce. Představuje zápas dobra se zlem. Je příslibem vítězství a štěstí.
  • OSTREV, OSTRVE - heraldická figura - sukovitý kmen s pahýly po osekaných větvích. Je symbolem pravdy, vyjadřuje starobylost rodu a pevnost nositele.
  • OŠKRD - železné kamenické nářadí ve tvaru dvojstranného kladiva s plochým příčným ostřím na obou koncích.
  • PALISÁDA - druh opevnění tvořeného mohutnými zašpičatělými kůly, zaraženými do země těsně vedle sebe. Je symbolem pevné obrany.
  • PALMETA - ornamentální motiv palmového listu vějířovitě rozvinutý. Užívaný hlavně v architektuře. Jeden ze symbolů života.
  • PANTER - bájné zvíře zobrazované jako lev s dlouhým krkem zakončeným dračí hlavou, z jehož tlamy srší oheň. Je symbolem úskočnosti, dravosti a síly.
  • PARDÁL - symbol hrdosti a pýchy, ale také lsti a odvahy.
  • PATA ŠTÍTU - heraldická figura vzniklá dělením v dolní části štítu.
  • PAVÉZA - pětihranný tvar štítu, který byl užíván po třicet let (1960 - 1990) u našeho státního znaku. Byl ideální pro umístění pěticípé kvězdy nad hlavou lva.
  • PEGAS - bájné zvíře v podobě okřídleného koně. Je symbolem bystrosti ducha, vysoké tvůrčí zanícení a básnických ambicí.
  • PELIKÁN - zobrazuje se stojící v hnízdě, kde sou krví z rozdrásané hrudi krmí svá mláďata. Je symbolem křesťanské obětavosti a lásky k bližnímu.

 

 

 

 

 

 

Články

Další aktuality

Z blogu o heraldice

Další články

cz pl de hu en it es fr ru

Pečeť kvality

(+420) 603 531 589